Neděle, 18:30

z večerních mlh se vysrážely
krystaly skleněných budov
řady oken
a stohy pater
nikde ani člověka

ostré hrany chtěly
krájet nebe nožíky
ze sopečného skla
a marných vzdechů

a pod mými zablácenými botami
si tiše tlelo listí
co voní jako smrt